Za pětadvacet tisíc měsíčně, to bych nevstal ráno z postele, suverénně tvrdí někteří Češi. Přestože to u některých bude pravda, drtivá většina si to vymýšlí. Právě o penězích lžou lidé v Česku nejčastěji, jak prokázal průzkum pro společnost HOME CREDIT.
 
·         Z odpovědí respondentů vyplynulo, že mnozí neváhají vydávat svůj super hrubý plat za čistý příjem. A mnozí oslňují své okolí cenami, které utratili za to či ono a vytahují se plány, v jaké vzdálené destinaci prožili nebo prožijí svou dovolenou. Zkrátka jen ať všichni vidí a ať si myslí, že mají nižší plat než já. Podle názorů psychologů však nejde o národní zvyk. K takovému to chování se uchylují i ostatní Evropané.
 
·         Ve většině zemí ale lidé o svém platu nemluví, protože to nepovažují za slušné. Nechtějí se vyvyšovat ani ponižovat nebo uvádět do rozpaků druhé.
 
·         Snaha učinit svým platem na druhé dojem, provází většinou osoby, kteří si nejsou sami sebou jisté, a chtějí proto zapůsobit. Přitom je však pronásleduje obava, že například svými schopnostmi, názory či zábavností žádný dojem neučiní.
 
·         Tendence lhát o plat je poměrně běžná i tehdy, když se snažíme najít nového zaměstnavatele a získat tak vyšší plat, než máme dosud. Pokud si totiž zaměstnavatel chce pojistit, že získá skutečného odborníka, a nemůže si to nijak ověřit, pojistí si ho alespoň výší platu. Přesně podle pravidla, co je drahé, musí být přece kvalitní. Na druhou stranu zní otázka, kdo by chtěl nechat zastupovat od laciného právníka nebo operovat od levného lékaře.
 
·         Totéž se často týká i manažerů, specialistů, finančních či jiných expertů a poradců. V zájmu objektivity je třeba uvést, že o skutečné výši platu či podmínkách zaměstnání mnohdy klamou i zaměstnavatelé.
 
·         Zajímavé je, že i když si Češi své platy rádi přikrášlují, na úřadech, v bankách či pojišťovnách lže o svých příjmech jen zlomek lidí.