Krása je opravdu něco, co každý člověk vnímá úplně jinak. Ale mnoho lidí si myslí, že právě krása tkví jenom v tom, jak člověk vypadá. Myslíte si, že krása je opravdu jenom o tomhle, že krása nemůže být něco jiného, než jenom krásný člověk anebo pohledný člověk? Podle mého názoru je tohle špatně, protože krása může být také krása přírody. Nebo tak podobně. A okolí nebo také krásné barvy. Například můj syn má opravdu hodně rád červenou a modrou barvu, také stále dokola míchá hry.
Také po mně chce, abych mu třeba kupovala různé barvy, které se dají spolu míchat. Můj syn rád kreslí duhu, protože ho to baví a moc se mu líbí. Tady jde alespoň vidět, že i dítě vnímá krásu. Jinak dítě nevnímá krásu tak, že člověk je krásný a že má třeba symetrický obličej, nebo že mu to sluší a má krásnou postavu. Dítě vnímá úplně krásu jinak. Například můj syn mi říká, že já jsem pro něj nejkrásnější na světě, i když nemám míry modelky a nemám dokonalou pleť a vlasy, tak stále jsem pro svého syna tou nejkrásnější maminkou na světě. Ale abych se přiznala, tak i můj syn je pro mě nejkrásnějším dítětem a zároveň synem na světě. Tady jde vidět, že každý člověk vnímá krásu úplně jinak.
Kdybych se třeba zeptala dvacetiletého kluka a jak vnímá krásu, tak mi určitě řekne, že to bude nějaká vysoká blonďatá hubená dívka. Kdybych se třeba zeptala šedesátiletého muže, co pro něj znamená krása, tak by mi řekl klid a pohodlí domova anebo dobrá večeře a dobrý oběd. Tady jde vidět, že krása je opravdu pomíjivá a že není krása jako krása. Samozřejmě, že mnoho žen chce být krásných a také chodí třeba do kosmetických studií anebo ke kadeřnici. Mnoho žen si dává na kráse záležet, ovšem ale krása není nikde definovaná. Krása je jiná a každý člověk má úplně jiný vkus na druhého člověka, takže alespoň to není tady monotónní a není to nutné. Protože každý člověk je jiný a svým způsobem krásný.